Drvar (Drvar Selo)
Drvar (v srbské cyrilici Дрвар), v dobách socialistické Jugoslávie Titov Drvar (v srbské cyrilici Титов Дрвар) je město v západní Bosně a Hercegovině, na území Kantonu 10 ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Ve městě v roce 1991 žilo 8 053 obyvatel, v roce 2013 již jen 3 730 obyvatel. Název pochází z srbochorvatského slova drvo (dřevo).
Město vzniklo za rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny jako dělnická kolonie pro zpracování dřeva z okolních lesů. Jeho rozvoj odstartoval na přelomu 19. a 20. století a byl umožněn díky výstavbě úzkorozchodné železnice, která spojovala Drvar s městy Sanski Most a Knin.
Historicky je známé především jako centrum partyzánského boje. Od června 1941 zde probíhalo povstání místního obyvatelstva proti chorvatské fašistické nadvládě. Město často přecházelo mezi jednotlivými znepřátelenými stranami, v první polovině roku 1944 zde koncentrovala partyzánská armáda svoji moc a sídlil zde partyzánský štáb. Němci se pokoušeli Tita zastavit prostřednictvím paradesantního výsadku, nicméně neúspěšně.
Na základě válečných událostí získalo město název „Titov Drvar“ (který byl po pádu komunistického režimu odstraněn). Bylo zde zřízeno muzeum věnované událostem války a Drvar byl také jedním z řady měst, které patřily k navštěvovaným v souvislosti s kultem partyzánského odboje.
Ekonomicky se jedná o oblast, kde dominovalo klasicky především zemědělství a rybolov, v dobách komunistické Jugoslávie zde byl rozvíjen dřevozpracující průmysl. Kvůli existenci nedaleké tzv. „Titovy jeskyně“ přijížděly do Drvaru a okolí řady turistů.
Město vzniklo za rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny jako dělnická kolonie pro zpracování dřeva z okolních lesů. Jeho rozvoj odstartoval na přelomu 19. a 20. století a byl umožněn díky výstavbě úzkorozchodné železnice, která spojovala Drvar s městy Sanski Most a Knin.
Historicky je známé především jako centrum partyzánského boje. Od června 1941 zde probíhalo povstání místního obyvatelstva proti chorvatské fašistické nadvládě. Město často přecházelo mezi jednotlivými znepřátelenými stranami, v první polovině roku 1944 zde koncentrovala partyzánská armáda svoji moc a sídlil zde partyzánský štáb. Němci se pokoušeli Tita zastavit prostřednictvím paradesantního výsadku, nicméně neúspěšně.
Na základě válečných událostí získalo město název „Titov Drvar“ (který byl po pádu komunistického režimu odstraněn). Bylo zde zřízeno muzeum věnované událostem války a Drvar byl také jedním z řady měst, které patřily k navštěvovaným v souvislosti s kultem partyzánského odboje.
Ekonomicky se jedná o oblast, kde dominovalo klasicky především zemědělství a rybolov, v dobách komunistické Jugoslávie zde byl rozvíjen dřevozpracující průmysl. Kvůli existenci nedaleké tzv. „Titovy jeskyně“ přijížděly do Drvaru a okolí řady turistů.
Mapa - Drvar (Drvar Selo)
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |